Připomínka odboje českých dobrovolných hasičů

Protektorát Čechy a Morava znamenal pro český národ období nesvobody, strachu a každodenního útlaku. Přesto se našli lidé, kteří dokázali vzdorovat. Vedle dobře známého českého vojenského a sokolského odboje se ale boje za svobodu a demokracii zúčastnili i dobrovolní hasiči z tehdejšího Svazu českého hasičstva v Čechách a na Moravě.

Od konce 19. století, kdy začaly vznikat první ryze české dobrovolné hasičské sbory, a v období první republiky byli dobrovolní hasiči vedle Sokola, divadelních ochotníků a jiných vlasteneckých organizacích pevnou součástí občanské společnosti. Kromě požární ochrany se věnovali i pořádání kulturních a společenských akcí či se i zapojovali do politického života.

V roce 1937, s narůstajícím ohrožením nacistickým Německem, skládají přísahu věrnosti Československé republice. Po "Mnichovské zradě" v září 1938 se jich řada zapojuje do domácího odboje, či odcházejí z okupované domoviny a bojují na straně spojenců v řadách jednotek československých zahraničních sborů, které působily na západní i východní frontě a horkých píscích severní Afriky (Tobruk, Sokolov, Dukla, Dunkerque a další).

Hasičský odboj se začal formovat v březnu 1939 kontakty s Obranou národa a jinými odbojářskými organizacemi. Význam výrazně stoupal zejména po heydrichiadě, při které v druhé polovině roku 1942 nacistické síly ochromily prakticky celé spektrum domácího odboje. Nástupnická organizace Obrany národa vedená gen. Zdeňkem Novákem se začala orientovat na podchycení českých uniformovaných představitelů protektorátních organizací. Jednalo se zejména o státní vojsko, četnictvo a policii, ale i o členy Svazu českého hasičstva v Čechách a na Moravě.

Tato rozsáhlá významná organizace podle evidence gestapa měla v roce 1944 v Čechách 5 591 dobrovolných hasičských sborů se 157 212 členy a na Moravě 2 154 sborů s 58 858 členy.

Ilegální organizace hasičů napojených na vojenský odboj ať už Novákův nebo Lužovu Radu tří prováděly zejména tyto činnosti:

• Prováděli cvičení vojenského charakteru v hasičských školách, kursech, a na velkých srazech členstva
• Vykazováním falešné spotřeby shromažďovali zásoby „černého benzinu", aby v prvních revolučních dnech byly dostatečné zásoby pohonných látek
• Navazovali styky s partyzány, s partyzánskými skupinami a parašutisty, přechovávali je, zásobovali je výbušninami, zbraněmi a potravinami
• Vypracovali plány důležitých válečných skladišť, zařízení a podniků, kam mnohdy měli jen hasiči přístup
• Shromažďovali materiál pro první pomoc
• Prověřovali své mobilizační schopnosti

Na jaře 1944 se ale gen. Novák dostal do styku s volavčí sítí Gestapa a 23. června 1944 je zatčen. I když přes tvrdé výslechy nic neprozradil, Gestapo bylo již tak informované.

Od 12. záři 1944 během akce "Hasiči" Gestapo systematicky pronikalo do organizační sítě hasičského odboje rozpoutalo sérii zatýkání. Celkem bylo zatčeno 2 088 dobrovolných hasičů v Čechách a 1 011 na Moravě. 1 240 jich věznění nepřežije a stávají se oběťmi krvavého režimu.

Jeden ze zatknutých je i tehdejší starosta Svazu českého hasičstva v Čechách a na Moravě, učitel, poručík v záloze a jeden z nejvýznamnějších  představitelů odboje František Procházka. Ten na následky výslechů a věznění na sklonku války 2. března 1945 v Malé Pevnosti v Terezíně umírá.

To ovšem odhodlání hasičů nezlomilo. Při povstání v květnu 1945 se české hasičstvo v městech i na venkově plně zapojilo do povstaleckých aktivit:

• Byli v duchu revolučních příprav organizačně, duchovně i materiálně hotovi ihned převzíti obranné úkoly svých úseků
• Hlídkovali na ohrožených místech, přejali pořádkovou a bezpečnostní službu
• Bojovali po boku spojeneckých armád i partyzánských oddílů
• Samaritáni Svazu českého hasičstva v Čechách a na Moravě byli jedinou složkou, která byla schopna poskytnout první pomoc
• Nezapomínali na požární ochranu

Hasičská organizace byla první, která již v noci na 5. května vydala v pražském rozhlase provoláni ke všemu členstvu a vyzvala k boji proti nepříteli.

1 240 dobrovolných hasičů bylo umučeno, zastřeleno nebo zemřeli vlivem věznění Gestapem. Na bojištích 2. světové války padlo dalších 3 115 hasičů. Nechť je 12. září den, kdy si každý rok připomeneme i tuto část historie, při které naši bratři a sestry položili oběť tu vůbec největší.

Zdroje:

MAREK, Jindřich. Protinacistický odboj českých dobrovolných hasičů v letech 1939 – 1945. Online. 2023, s. 1. Dostupné z: https://www.hasicovo.cz/cs/zpravy/protinacisticky-odboj-ceskych-dobrovolnych-hasicu-v-letech-1939-1945. [cit. 2025-09-12].

KRŠKOVÁ, Soňa. Hasičský odboj - zapátrejme spolu v historii. Online. 2023, s. 1. Dostupné z: https://www.hasicovo.cz/cs/zpravy/hasicsky-odboj-zapatrejme-spolu-v-historii. [cit. 2025-09-12].